číslo jednací: S600/2013/KD-19265/2014/850/KNe

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S600/2013/KD zahájeném dne 24. 10. 2013 z moci úřední ve smyslu § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3  odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníky jsou společnosti

 

• Perspekta, spol. s r.o., se sídlem Galandauerova 2597/16, Brno, PSČ 612 00, IČ 48908878 a
• Požární bezpečnost s.r.o., se sídlem Královský Vršek 3545/42, Jihlava, PSČ 586 01, IČ 27660940, zastoupená na základě plné moci ze dne 19. 11. 2013 Mgr. Tomášem Beránkem, advokátem, se sídlem Fritzova 2, 586 01 Jihlava,

 

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto 

 

rozhodnutí:

 

l.

Účastníci řízení, společnosti

 

Perspekta, spol. s r.o., se sídlem Galandauerova 2597/16, Brno, PSČ 612 00, IČ 48908878, a

Požární bezpečnost s.r.o., se sídlem Královský Vršek 3545/42, Jihlava, PSČ 586 01, IČ 27660940, zastoupená na základě plné moci ze dne 19. 11. 2013 Mgr. Tomášem Beránkem, advokátem, se sídlem Fritzova 2, 586 01 Jihlava, tím, že v období od 16. 10. 2013 do 21. 10. 2013 prostřednictvím vzájemných kontaktů koordinovali účast a nabídky ve výběrových řízeních nadodávky hasičské a záchranářské techniky, výzbroje a výstroje a takto zkoordinované nabídky podali u zadavatelů, jednali ve vzájemné shodě, přičemž si rozdělili trh a narušili hospodářskou soutěž na trhu hasičské a záchranářské techniky, výzbroje a výstroje na území České republiky,

čímž v uvedeném období porušili zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákonač. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a tím se dopustili správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b)tohoto zákona.

 

II.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníkům řízení uvedeným ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí plnění tam popsaného zakázaného a neplatného jednání ve vzájemné shodě do budoucna zakazuje.

 

III.

Dle § 22a odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení:

 

1. společnosti Perspekta, spol. s r.o., se sídlem Galandauerova 2597/16, Brno, PSČ 612 00, IČ 48908878, za správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši 148.000,- Kč (slovy: sto čtyřicet osm tisíc korun českých);

 

2. společnosti Požární bezpečnost s.r.o., se sídlem Královský Vršek 3545/42, Jihlava, PSČ 586 01, IČ 27660940, zastoupené na základě plné moci ze dne 19. 11. 2013 Mgr. Tomášem Beránkem, advokátem, se sídlem Fritzova 2, 586 01 Jihlava, za správní delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši 824.000,- Kč (slovy: osm set dvacet čtyři tisíc korun českých).

 

Uložené pokuty jsou splatné do 180 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

 

IV.

Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se každému z účastníků řízení uvedenému ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 2 500,- Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

 

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

Odůvodnění

 

Úvod

1. Úřad zahájil dne 24. 10. 2013 správní řízení se společností Perspekta, spol. s r.o., se sídlem Galandauerova 2597/16, Brno, PSČ 612 00, IČ 48908878 (dále též „Perspekta“) aspolečností Požární bezpečnost s.r.o., se sídlem Královský Vršek 3545/42, Jihlava, PSČ 586 01, IČ 27660940 (dále též „Požární bezpečnost“) pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) jednáním ve vzájemné shodě a/nebo dohodou mezi účastníky správního řízení spočívající v koordinaci nabídek ve výběrovém řízení „Vybavení pro požární sport a další technické vybavení pro SPŠCH Pardubice“ veřejného zadavatele: Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, Pardubice, PSČ 532 11, IČ 70892822, uveřejněné v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 5. 6. 2013 pod ev. č. 348112. Cílem nebo výsledkem tohoto jednání mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti dodávek hasičské a záchranářské techniky a vybavení.

2. Úřad současně se zahájením správního řízení provedl šetření na místě v obchodních prostorách společnosti Požární bezpečnost, při kterém zajistil podklady a informace vztahující se ke spolupráci mezi společnostmi Požární bezpečnost a Perspekta při účasti ve veřejných zakázkách.

3. Úřad následně upřesnil předmět správního řízení tak, že spatřuje možné porušení § 3 odst. 1 zákona v jednání ve vzájemné shodě a/nebo dohodě mezi účastníky správního řízení spočívající v koordinaci nabídek ve výběrových řízeních na dodávky hasičské a záchranářské techniky a vybavení, zejména ve výběrovém řízení „Vybavení pro požární sport a další technické vybavení pro SPŠCH Pardubice“ veřejného zadavatele: Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, Pardubice, PSČ 532 11, IČ 70892822, uveřejněném v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 5. 6. 2013 pod ev. č. 348112, ve výběrovém řízení „Dodávka 26 ks taktické vesty HZS - Flexi pro označení velitele zásahu pro Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina“ veřejného zadavatele Česká republika – Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, Ke Skalce 4960/32, Jihlava, PSČ 586 04, IČ 70885184, výzva k podání nabídek odeslána dne 31. 10. 2013 podč. j. HSJI-4745-1/E-2013, a v neveřejné zakázce na „Osvětlovací sada PH Fireball 1000 včetně příslušenství, PH Fireball 1000, stativ teleskopický, kotvící sada Elektrocentrála PH Progress 2500“ společnosti  ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praze 4, PSČ 14053, IČ 45274649. Cílem nebo výsledkem tohoto jednání mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti dodávek hasičské a záchranářské techniky a vybavení.

4. Úřad v rámci správního řízení vyzval jeho účastníky dne 22. 4. 2014 ke sdělení, zda mají zájem využít proceduru narovnání. Oba účastníci zaslali Úřadu své vyjádření, že mají zájem o její zahájení. Úřad následně vedl s oběma účastníky správního řízení proceduru narovnání. V jejím rámci jim byly sděleny základní skutkové okolnosti, ze kterých Úřad při kvalifikaci jejich jednání posuzovaného v rámci správního řízení vycházel, hlavní důkazy o nich a jejich právní hodnocení. Současně byla sdělena předpokládaná výše pokut, které jim Úřad zamýšlí uložit. Oba účastníci řízení následně vyjádřili zájem pokračovat v proceduře narovnání.

 

5. Dne 27. 8. 2014 zaslal Úřad v rámci procedury narovnání účastníkům řízení stručné sdělení výhrad. Úřad následně dne 8. 9. 2014 obdržel od obou účastníků řízení jejich závěrečné návrhy narovnání, ve kterých se přiznali ke spáchání správního deliktu, prohlásili, že jsou srozuměni s výší pokuty uvedenou ve stručném sdělení výhrad a prohlásili, že nenavrhují doplnění dokazování ani provedení dalších procesních úkonů ve správním řízení.

 

6. Úřad umožnil účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí dne 16. 9. 2014. Ani jeden z účastníků řízení tohoto svého práva nevyužil.

 

Charakteristika soutěžitelů

7. Společnost Požární bezpečnost je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 49762, dne 23. 9. 2005. Jejím jediným společníkem je pan Robert Válal, který je zároveň jejím jediným jednatelem. Společnost Požární bezpečnost se zabývá zejména obchodní činností týkající se obchodování s hasičskou a záchranářskou technikou, výzbrojí a výstrojí, vybavením pro požární bezpečnost staveb, poskytováním služeb v oborech požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Společnost Požární bezpečnost je soutěžitelem z pohledu § 2 odst. 1 zákona.

 

8. Společnost Perspekta je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 12111, dne 20. 8. 1993. Jejími dvěma společníky jsou pan Jaroslav Roubal, který vlastní 60% obchodní podíl a paní Markéta Roubalová, která vlastní 40% obchodní podíl.  Oba společníci jsou zároveň jejími jednateli. Společnost Perspekta se zabývá zejména obchodní činností týkající se obchodování s hasičskou a záchranářskou technikou, výzbrojí a výstrojí, vybavením pro požární bezpečnost staveb, poskytováním služeb v oborech požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a výrobou hasičských zásahových obleků, vest a pracovních obleků. Společnost Perspekta je soutěžitelem z pohledu § 2 odst. 1 zákona.

 

 

Hlavní důkazy

 

9. Coby hlavní důkazy, o které se opírá, odkazuje Úřad na:

 

· Emaily společnosti Požární bezpečnost adresované společnosti Perspekta ze dne 16. 10. 2013 a 17. 10. 2013, zajištěné v průběhu šetření na místě v obchodních prostorách, obsahující žádosti o podání protinabídek v příslušných výběrových řízeních, a to výběrovém řízení zadavatele společnosti  ČEZ, a. s., na dodávku Osvětlovací sady PH Fireball 1000, včetně příslušenství, PH Fireball 1000, stativ teleskopický, kotvící sada Elektrocentrála PH Progress 2500 a ve výběrovém řízení zadavatele Česká republika – Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, na dodávku 26 ks taktické vesty HZS - Flexi pro označení velitele zásahu.[1]- Sdělení společnosti ČEZ týkající se přijatých nabídek na Osvětlovací sady PH Fireball 1000, včetně příslušenství, PH Fireball 1000, stativ teleskopický, kotvící sada Elektrocentrála PH Progress 2500, včetně kopií předložených nabídek od společností Perspekta a Požární bezpečnost.[2] 

 

· Sdělení Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina týkající se přijatých nabídek v rámci průzkumu trhu ohledně dodávky 26 ks taktické vesty HZS - Flexi pro označení velitele zásahu, včetně kopií přijatých nabídek.[3]

 

· Vyjádření společnosti Perspekta k nabídce na dodání Osvětlovací sady PH Fireball 1000, včetně příslušenství, PH Fireball 1000, stativ teleskopický, kotvící sada Elektrocentrála PH Progress 2500 podané společnosti ČEZ a k nabídce na dodání 26 ks taktické vesty HZS - Flexi pro označení velitele zásahu pro Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina.[4]

 

Shrnutí skutkových okolností a jejich kvalifikace Úřadem

 

10. Dne 16. 10. 2013 byl společností Požární bezpečnost zaslán společnosti Perspekta email, ve kterém Požární bezpečnost požádala společnost Perspekta o protinabídku pro Jadernou elektrárnu Dukovany, resp. pro zadavatele společnost ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 2/1444, Praze 4, PSČ 14053, IČ 45274649 (dále též „ČEZ“), týkající se Osvětlovací sady PH Fireball 1000, včetně příslušenství, PH Fireball 1000, stativ teleskopický, kotvící sada Elektrocentrála PH Progress 2500. Součástí tohoto emailu byla příloha s vypracovanou nabídkou, včetně výsledné ceny, kterou měla společnost Perspekta podepsat, dát na ni své razítko a zaslat společnosti ČEZ jako svoji nabídku výše uvedeného zboží. Úřad ověřil, že společnost Perspekta předložila společnosti ČEZ nabídku na výše uvedené zboží přesně dle instrukcí od společnosti Požární bezpečnost, tedy prostřednictvím podepsání a dodání razítka na nabídku vypracovanou společností Požární bezpečnost zaslanou jako příloha výše zmíněného emailu. Zakázku získala společnost Požární bezpečnost.

 

11. Úřad má za prokázané, že společnosti Perspekta a Požární bezpečnost koordinovaly své nabídky pro společnost ČEZ (Jadernou elektrárnu Dukovany), týkající se Osvětlovací sady PH Fireball 1000, včetně příslušenství, PH Fireball 1000, stativ teleskopický, kotvící sada Elektrocentrála PH Progress 2500.

 

12. Dne 17. 10. 2013 byl společností Požární bezpečnost zaslán společnosti Perspekta email, ve kterém Požární bezpečnost požádala společnost Perspekta o protinabídku ve výběrovém řízení Dodávka 26 ks taktické vesty HZS - Flexi pro označení velitele zásahu pro Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina veřejného zadavatele Česká republika – Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina. Přímo v tomto emailu byla uvedena cena s nabídkou, kterou měla společnost Perspekta předložit v uvedeném výběrovém řízení. Úřad ověřil, že společnost Perspekta předložila Hasičskému záchrannému sboru Kraje Vysočina nabídku na výše uvedené zboží, ve které nabídla požadované zboží přesně za cenu, kterou jí ve zmíněném emailu zaslala společnost Požární bezpečnost. Zakázku získala společnost Požární bezpečnost.

 

13. Úřad má za prokázané, že společnosti Perspekta a Požární bezpečnost koordinovaly nabídky na dodávku 26 ks taktické vesty HZS - Flexi pro označení velitele zásahu pro Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina veřejného zadavatele Česká republika – Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina.

 

14. Úřadem zajištěné podklady a informace vyvrátily podezření o nedovolené koordinaci mezi společnostmi Perspekta a Požární bezpečnost ve vztahu k výběrovému řízení „Vybavení pro požární sport a další technické vybavení pro SPŠCH Pardubice“ veřejného zadavatele: Pardubický kraj, Komenského náměstí 125, Pardubice, PSČ 532 11, IČ 70892822, uveřejněnému v Informačním systému o veřejných zakázkách dne 5. 6. 2013 pod ev. č. 348112.

 

15. Tím, že společnosti Požární Bezpečnost a Perspekta koordinovaly a slaďovaly své nabídky, si mezi sebou rozdělovaly zákazníky při obchodování s hasičskou a záchranářskou technikou, výzbrojí a výstrojí v období nejpozději od 16. 10. 2013, kdy došlo k první žádosti o poskytnutí krycí nabídky,[5] nejméně do 21. 10. 2013, kdy byla podána poslední sladěná nabídka.[6] Nepotvrdilo se původní podezření Úřadu, že jednání společností Perspekta a Požární bezpečnost započalo dříve, již v souvislosti s veřejnou zakázkou zmíněnou v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

 

Relevantní trh

16. Zákon v § 2 odst. 2 definuje relevantní trh jako trh zboží,[7] které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se tedy vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.[8]

17. Relevantní trh z hlediska věcného zahrnuje všechny výrobky a služby, které spotřebitel (uživatel) považuje vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému použití za shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné. Možnost substituce určitého zboží z pohledu koncového uživatele je tak základním kritériem pro určení, do jakého relevantního trhu předmětné zboží patří.

18. Společnosti Perspekta a Požární bezpečnost působí v oblastech obchodování s 1) hasičskou a záchranářskou technikou, výzbrojí a výstrojí, 2) vybavením pro požární bezpečnost staveb, a dále 3) poskytují služby v oborech požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

 

19. Úřad ověřil, že pro výkon výše uvedených činností je třeba rozdílných oprávnění, certifikací a povolení, v jejich rámci jsou prodávány rozdílné výrobky sloužící rozdílným účelům a jsou poskytovány různé služby, resp. že se nejedná z pohledu poptávky ani nabídky o substituty.

 

20. Úřad vzhledem k výše uvedenému považuje uvedené oblasti za věcně samostatné trhy 1) hasičské a záchranářské techniky, výzbroje a výstroje, 2) vybavení pro požární bezpečnost staveb a 3) služeb v oborech požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

 

21. Úřad vymezil jako relevantní trhhasičskou a záchranářskou techniku, výzbroj a výstroj, která byla dotčena posuzovaným jednáním společností Perspekta a Požární bezpečnost.[9]

 

22. Geografický relevantní trh zahrnuje území, kde jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

 

23. Hasičskou a záchranářskou techniku, výzbroj a výstroj pořizují s ohledem na své potřeby zejména hasičské záchranné sbory, města, stát, jejich organizace, státní podniky, ale i další subjekty, včetně podnikatelských, které potřebnou techniku nakupují často formou výběrového řízení, v jehož rámci mohou porovnat výhodnost nabídek.

 

24. Soutěžitelé působící v oblasti dodávek hasičské a záchranářské techniky, výzbroje a výstroje jsou schopni dodat zboží na celém území ČR, a to vzhledem k faktu, že neexistují výrazné objektivní ani právní překážky pro dodávku předmětného zboží v rámci celé ČR. Záchranářská technika, výzbroj a výstroj nepodléhá rychlé zkáze, lze s ní relativně snadno manipulovat a přepravovat ji kamkoli v rámci celé ČR. Rozhoduje tedy pouze podnikatelská úvaha soutěžitele o ekonomické výhodnosti obchodní transakce.

 

25. Úřad konstatuje, že podmínky střetávání nabídky a poptávky v rámci celé ČR na trhu záchranářské techniky, výzbroje a výstroje jsou dostatečně homogenní (resp. nebylo zjištěno užší území, na kterém by tyto podmínky byly zřetelně odlišné). Nebyl tak shledán důvod členit území ČR a vymezovat geografický trh úžeji.

 

26. Úřad dále přihlédl k rozdílnostem jednotlivých národních právních úprav regulujících oblast bezpečnosti, do které spadá i relevantní zboží, a při vymezení geografického relevantního trhu vzal v úvahu též judikaturu, podle níž neexistence přeshraničních obchodů, popř. jejich existence pouze v zanedbatelné míře, silně indikuje existenci geografického relevantního trhu nejvýše jako národního.[10]

 

27. Z výše uvedených důvodů byl dotčený geografický relevantní trh vymezen jako území České republiky.

 

28. Po stránce časové je trh hasičské a záchranářské techniky, výzbroje a výstroje trhem pravidelně se opakujících dodávek v průběhu celého roku, jenž nevykazuje výrazné znaky „sezónnosti“ či jednorázovosti, tedy trhem trvalým.

 

Právní a judikatorní východiska

29. Ustanovení § 1 zákona upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“) dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení, spojením soutěžitelů nebo orgány veřejné správy.

30. Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Dle ustálené judikatury a v kontextu práva hospodářské soutěže pojem „soutěžitel“ zahrnuje jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právní formě tohoto subjektu a způsobu jeho financování. Hospodářskou činností se rozumí jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na trhu. Protože za relevantní není považována právní forma ani způsob financování soutěžitele, může pojem soutěžitel označovat i hospodářskou jednotku skládající se z několika subjektů, ať již právnických či fyzických osob, což je i případ mateřských a dceřiných společností, které jsou považovány za jednoho soutěžitele, pakliže tvoří jednu hospodářskou jednotku.[11]

31. Dle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.[12] Takové dohody jsou zakázané přímo ze zákona.[13] Patří mezi ně především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o cenách, rozdělení trhu, uplatňování rozdílných podmínek apod., tento výčet je však pouze demonstrativní.

32. Pod legislativní zkratku „dohoda“ (largo sensu) řadí § 3 odst. 1 zákona i dohody v užším slova smyslu (dohody stricto sensu). Byť nelze klást rovnítko mezi pojem dohoda a smlouva ve smyslu soukromoprávního jednání, v obou případech musí existovat shoda vůle mezi nejméně dvěma subjekty. Lze citovat např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ve věci „Stavební spořitelny“: „Dohodou v užším smyslu je jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.“[14]U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek, ilustrativní je v tomto smyslu rozhodnutí Tribunálu ve věci „Polypropylene“: „Dohoda existuje, jestliže strany dosáhnou shody ohledně plánu, který omezuje nebo pravděpodobně omezí jejich obchodní svobodu tím, že určí směry jejich společného jednání nebo zdržení se určitého jednání na trhu. Nejsou zapotřebí ani smluvní sankce, ani donucovací postupy.“[15] V české judikatuře k formálním aspektům protisoutěžních dohod judikoval obdobně Vrchní soud v Olomouci v kauze „Česká komora architektů“: „Dohody, jejichž smyslem není zachovat stanovené zákonné zákazy, neberou na sebe podobu právně vynutitelných smluv a ujednání, ale nezřídka zákon obchází takovým způsobem, aby cíl těchto dohod mohl být naplňován bez obav ze zásahu protimonopolních úřadů.“[16]

33. Mezi nezákonné dohody (largo sensu) dále řadí § 3 odst. 1 zákona jednání ve vzájemné shodě. Jedná se o formu koordinace jednání mezi soutěžiteli, kteří, aniž by dosáhli stádia uzavření dohody stricto sensu (viz předcházející odstavec), vědomě nahrazují rizika vzájemné konkurence praktickou kooperací, a to v rozporu s požadavky hospodářské nezávislosti.[17] Nejvyšší správní soud k tomu v rozsudku ve věci „Kartel pekařů“[18] konstatoval, že konsensus (shoda vůle jako nutný předpoklad uzavření dohody v užším slova smyslu): „… je nahrazen „slaďováním“ (koordinací), které může mít rozmanitou formu: od zpracování společného plánu až po pouhou výměnu informací.“ Pro kvalifikaci jednání jako jednání ve vzájemné shodě však není dle Nejvyššího správního soudu nezbytné zjištění, že byl vypracován plán společného postupu, postačí, pokud soutěžitelé pouze komunikují nebo se účastní jednání, které usnadňuje koordinaci jejich obchodní politiky. Jednání ve vzájemné shodě v sobě zahrnuje vždy nejprve koordinaci stran odstraňující vzájemné pochybnosti o jejich budoucím soutěžním chování, dále faktický projev této koordinace na trhu a konečně kauzální nexus je spojující.[19] Jinými slovy, za jednání ve vzájemné shodě se považuje určitý společně koordinovaný postup soutěžitelů, kterému předcházejí jak přímé, tak nepřímé vzájemné kontakty mezi těmito soutěžiteli, jejichž cílem je preventivní odstranění nejistoty o budoucím chování konkurentů a díky kterým je jejich nezávislé soutěžní jednání nahrazováno nedovolenou kooperací.

34. Podle výše citovaného rozsudku NSS ve věci „Kartel pekařů“[20] představuje koncept jednání ve vzájemné shodě jakousi záchrannou síť, která má bránit soutěžitelům v obcházení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona spoluprací, která by nenaplňovala všechny znaky dohod v užším smyslu nebo rozhodnutí sdružení soutěžitelů. V této souvislosti Nejvyšší správní soud také zdůraznil, že striktní rozlišování mezi dohodami v užším smyslu a jednáním ve vzájemné shodě není zcela na místě (cit.): „Zejména u komplexnějšího a déletrvajícího jednání nemůže být od správního orgánu vyžadováno, aby jednoznačně kvalifikoval jednání soutěžitelů v jednotlivých fázích buď jako dohodu v užším smyslu nebo jako jednání ve vzájemné shodě (srov. Rozsudek soudu prvního stupně ze dne 20. 4. 1999 ve věcech T-305/94, T-306/94, T-307/94, T-313/94 až T-316/94, T-318/94, T-325/94, T-328/94, T-329/94 a T-335/94, Limburgse Vinyl Maatschappij NV a další proti Komisi, Recueil s. II-931, bod 696). Určitý kartel tedy může zahrnovat jak dohodu v užším smyslu tak i jednání ve vzájemné shodě (srov. Rozsudek Soudu prvního stupně ze 17. 12. 1991 ve věci T-7-89, SA Hercules Chemicals NV proti Komisi, Recueil s. II-1711, bod 264).“ K tomu též Nejvyšší správní soud poznamenal, že na právní postavení soutěžitelů nemá skutečnost, zda správní orgán jejich jednání kvalifikoval jako dohodu v užším smyslu nebo jako jednání ve vzájemné shodě, žádný praktický vliv, neboť obě kategorie soutěžního jednání jsou stejným způsobem zakázány a obě podléhají stejné sankci.

35. K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže. Jak přitom vyplývá z dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona, jsou zakázány dohody mající narušení hospodářské soutěže jako svůj cíl, nebo je toto narušení jejich výsledkem. Ve výše citovaném rozsudku „Stavební spořitelny“[21] k tomu NSS konstatoval: „Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen).“ Z uvedeného zároveň plyne, že delikt uzavření zakázané dohody je deliktem ohrožovacím, neboť je možné stíhat a sankcionovat „cílové“ i „následkové“ dohody, které škodlivý následek sice nezpůsobily, ale u nichž byla splněna podmínka reálné možnosti soutěž narušit. K podmínce reálnosti narušení soutěže NSS v témže rozsudku uvádí: „Dohoda je tedy zakázaná tehdy, pokud se vyznačuje takovými znaky mířícími na způsobení negativního efektu na trhu, které snesou kritérium „dostatečnosti“ či „podstatnosti“ a z pohledu způsobení protisoutěžního efektu též reálnosti.“[22] Evropské soudy dále dovodily, že má-li dohoda protisoutěžní cíl (účel), není již nutné zjišťovat její účinky na relevantním trhu.[23] Je tedy pouze na soutěžním úřadu, zda se bude při posuzování protisoutěžního charakteru dohody zabývat primárně jejím cílem či jejími následky, v prvé řadě však budou soutěžní úřady své úsilí směřovat k prokázání protisoutěžního cíle (object restriction), neboť má-li dohoda protisoutěžní cíl, není nutné zjišťovat její účinky (effect) na relevantním trhu.[24]

36. Mezi nejzávažnější narušení hospodářské soutěže patří takzvané dohody s „tvrdým jádrem“ (hardcore restrictions), které jsou již ze své podstaty způsobilé narušit hospodářskou soutěž, neboť jsou založeny na protisoutěžních cílech, typicky zejména horizontální dohody o určování cen, rozdělení trhu, rozdělení zákazníků a omezování produkce.[25]

37. Speciálním typem výše uvedených dohod, nazývaných také jako dohody typu bid rigging, jsou dohody směřující k ovlivnění výsledků veřejných soutěží a výběrových řízení skrze předem dohodnutou účast, resp. neúčast některých soutěžitelů, nebo prostřednictvím obsahově sladěného podání nabídek (zejména co se nabídkových cen týče). Nebezpečí těchto dohod spočívá ve vyvolání dojmu skutečné a férové soutěže mezi uchazeči o zakázku, přičemž poptávající/zadavatel má zpravidla omezené možnosti detekce takových ujednání, kterými je de facto popřen smysl a přínos výběrového řízení, především v podobě „vysoutěžené“ nižší ceny. Uvedený typ dohod pak v sobě kombinuje více protisoutěžních prvků, zejména cenová ujednání a dělení zákazníků, resp. trhu, tedy nejzávažnější způsoby narušení soutěže.

38. Cílové dohody jsou natolik závažným porušením zákona, že se v jejich případě jednak neuplatní pravidlo de minimis,[26] a taktéž s největší pravděpodobností nebudou splňovat kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, umožňující vynětí ze zákazu dohod stanoveného v § 3 odst. 1 zákona u takových dohod, které: a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a) a c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.[27]

39. Podle § 4 odst. 1 zákona se zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy EU, avšak splňují podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě nařízení Evropské komise nebo Rady Evropské Unie.

40. Z ustálené judikatury vyplývá, že dlouhodobé homogenní zakázané dohody („single and continuous infringement“) je třeba vnímat jako jednání představující jeden trvající delikt, i přestože v období jejich trvání dochází mezi soutěžiteli k jednáním, která by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu některé formy zakázané dohody.[28] Je umělé a nevhodné rozdělovat taková trvající jednání spjatá společným cílem na jednotlivé samostatné delikty,[29] takový přístup by dokonce mohl vést k ukládání vyšších sankcí. Ilustrativní je v otázce popisu a vymezení takových jednání rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci „T-Mobile Czech Republic“, v němž soud mj. uvedl, že (cit.): „…porušení [čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení ES (dnes čl. 101 Smlouvy o fungování EU)] může vyplývat nejen z jediného úkonu, ale též z řady úkonů, anebo i z jednání pokračujícího (trvajícího). Tento výklad nelze zpochybnit z důvodu, že jeden nebo více prvků z této řady úkonů nebo tohoto pokračujícího (trvajícího) jednání může rovněž sám o sobě představovat porušení uvedeného ustanovení. Pokud se jednotlivá dílčí jednání začleňují do jednotného záměru z důvodu svého totožného cíle narušujícího hospodářskou soutěž, je třeba přičítat odpovědnost za tato dílčí jednání v závislosti na účasti na protiprávním jednání nahlíženém jako celek, zejm. jsou-li součástí celkového plánu, který sám zapadá do řady snah dotčených subjektů sledující jediný hospodářský cíl. Není vyloučeno, aby se toto jediné jednání postupně realizovalo jak dohodami, tak jednáním ve vzájemné shodě. Jediným protiprávním jednáním je situace, kdy se několik subjektů účastní protiprávního jednání, které sestává z trvajícího chování sledujícího jediný hospodářský cíl směřující k narušení hospodářské soutěže, nebo i z individuálních protiprávních jednání spojených vzájemně stejným cílem a stejnými subjekty, které si jsou vědomy, že se podílejí na společném cíli (srov. např. rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 8. 7. 2008 ve věci sp. zn. T-53/03, BPB v. Komise).“[30]

 

Závěrečné právní hodnocení:

41. Úřad s ohledem na výše uvedená právní východiska jednání popsané v rámci shrnutí skutkových okolností kvalifikuje jako jeden pokračující delikt v období nejpozději od 16. 10. 2013 nejméně do 21. 10. 2013 spočívající v jednání ve shodě při rozdělování zákazníků prostřednictvím koordinace při podávání nabídek do dvou výše zmíněných veřejných zakázek mezi účastníky řízení. Důvodem pro tuto kvalifikaci je skutečnost, že koordinace mezi společnostmi Perspekta a Požární bezpečnost byla vedena jednotným cílem spočívajícím v ovlivnění výsledku výběrových řízení a získání předem dohodnutého zákazníka, přičemž způsob provedení, kterým účastníci řízení sladili své nabídky do dvou výše popsaných veřejných zakázek, byl v obou případech stejný, podobně jako i právem chráněný zájem, jenž byl tímto jejich jednáním porušen.

 

42. Úřad konstatuje, že zakázaná dohoda účastníků řízení nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona; účastníci řízení důkazy pro takové vynětí nepředložili.

 

43. Úřad konstatuje, že zakázaná dohoda účastníků řízení nesplňuje podmínky pro uplatnění ani jedné z blokových výjimek přijatých na základě nařízení Evropské komise nebo Rady Evropské Unie.

 

44. Úřad neshledává dostatečné indicie o tom, že by jednání účastníků řízení bylo přímo, nebo nepřímo, skutečně, či potenciálně způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské Unie, resp. mělo unijní rozměr. Úřad proto neaplikuje na jednání účastníků řízení článek 101 Smlouvy o fungování Evropské Unie.

Odpovědnost účastníků řízení

 

45. Přestože je adresátem norem českého soutěžního práva soutěžitel, jakožto legislativní zkratka pro prakticky jakékoli entity, které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže,[31] je vždy nutné přisuzovat porušení soutěžních pravidel určité fyzické nebo právnické osobě, neboť pouze s ní je možné vést správní řízení. Jak uvádí unijní judikatura: „… pro účely uplatnění a výkonu rozhodnutí Komise v oblasti práva hospodářské soutěže je nezbytné označit jako osobu, jíž je rozhodnutí určeno, entitu s právní subjektivitou.“[32]

 

46. Vzhledem k výše uvedenému Úřad činí odpovědnými za účast na dohodě o rozdělení trhu společnost Požární bezpečnost a společnost Perspekta, neboť tyto právní subjekty se přímo dopouštěly zakázaného jednání.

 

Odůvodnění výše pokut

 

47. Úřad při výpočtu pokuty postupoval dle zákona a Zásad pro stanovování pokut[33] (dále jen „Zásady“) a vycházel proto z obratu zboží na relevantním trhu dotčeném zakázanou dohodou, při současném zohlednění přitěžujících a polehčujících okolnosti a specifik daného případu. Úřad při výpočtu pokut rovněž zohlednil hodnotu dvou výše uvedených zakázek.

 

48. Úřad v souladu se zákonem a Zásadami vycházel při výpočtu z obratu dosaženého společnostmi Perspekta a Požární bezpečnost na dohodou dotčeném relevantním trhu dodávek hasičské a záchranářské techniky, výzbroje a výstroje.

 

49. Úřad má za prokázané, že mezi společnostmi Požární bezpečnost a Perspekta došlo k uzavření a plnění zakázané horizontální dohody o rozdělení zákazníků. Posuzované jednání uvedených soutěžitelů spadá do kategorie tzv. tvrdých kartelů (hardcore) a představuje nejzávažnější formu zakázaných dohod. Úřad taková ujednání považuje dle Zásad za typově velmi závažná porušení zákona,[34] za něž jsou Úřadem ukládány nejpřísnější pokuty. Při výpočtu pokut u nejzávažnějších deliktů se v souladu se Zásadami stanoví výchozí podíl v rozmezí od 1 do 3 % hodnoty prodejů, resp. obratu na dotčeném relevantním trhu[35] za poslední ukončené účetní období trvání kartelu. V posuzovaném případě je závažnost jednání posílena faktem, že soutěžitelé uzavřenou dohodu (tj. rozdělení trhu) nejen skutečně plnili, ale navíc tak činili prostřednictvím opakované koordinace postupu ve výběrových řízeních (tzv. bid rigging), kteréžto jednání je samo o sobě rovněž velmi závažným protisoutěžním jednáním. Uvedené odůvodňuje využití nejvyšší možné hranice z výše uvedeného rozpětí, k čemuž se také Úřad přiklonil a určil výchozí podíl pokuty ve výši 3 % hodnoty prodejů (obratu na relevantním trhu).

 

50. Úřad dále zohlednil délku posuzovaného deliktního jednání. Úřad vymezil období trvání dohody o rozdělení trhu daty 16. 10. 2013 až 21. 10. 2013. Délka trvání porušení zákona na trhu hasičské a záchranářské techniky, výzbroje a výstroje na území České republiky byla 6 dní. Za účelem stanovení základní částky pokuty je výchozí podíl vynásoben koeficientem času, v tomto případě stanoveným dle Zásad na nejnižší možnou hodnotu 1.

 

51. Úřad na základě výše uvedených kritérií a po zohlednění všech přitěžujících a polehčujících okolností stanovil společnosti Požární bezpečnost pokutu ve výši 1 031 000,- Kč. Vzhledem splnění všech podmínek v rámci procedury narovnání snížil Úřad pokutu podle § 22ba odst. 2 zákona o 20 %, tedy na částku 824 000,-Kč. Tato částka nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého společností Požární bezpečnost za poslední ukončené účetní období, ani ji Úřad nepovažuje za likvidační.

 

52. Úřad na základě výše uvedených kritérií a po zohlednění všech přitěžujících a polehčujících okolností stanovil společnosti Perspekta pokutu ve výši 186 000,-Kč. Vzhledem splnění všech podmínek v rámci procedury narovnání snížil Úřad pokutu podle § 22ba odst. 2 zákona o 20 %, tedy na částku 148 000,-Kč. Tato částka nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého společností Perspekta za poslední ukončené účetní období, ani ji Úřad nepovažuje za likvidační.

 

Úhrada pokuty

53. Účastníci řízení provedou úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

 

Zákaz plnění

54. Vhledem k tomu, že Úřad snížil pokutu podle § 22ba odst. 2 zákona, neukládá žádnému z účastníků řízení v souladu s § 22ba odst. 3 zákona zákaz plnění veřejných zakázek nebo zákaz plnění koncesní smlouvy.

Opatření k nápravě

55. Úřad účastníkům řízení neuložil opatření k nápravě, neboť zejména s ohledem na povahu deliktu a jeho minulostní charakter považuje za dostatečné uložení zákazu jednání ve vzájemné shodě při rozdělování trhu popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna (viz bod II. výroku tohoto rozhodnutí).

 

Náklady řízení

 

56. Jelikož Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že každý z jeho účastníků porušil § 3 odst. 1 zákona, tedy porušil zákaz neuzavírat zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, je tak splněna podmínka v § 79 odst. 5 správního řádu nutná k uložení náhrady nákladů účastníkům řízení. S ohledem na délku a rozsah provedeného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto určil paušální částku nákladů řízení, jež je každý účastník povinen uhradit, ve výši 2 500,- Kč.

 

57. Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a to na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

Závěr

 

58. Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, spočívající v jednání ve vzájemné shodě narušujícím hospodářskou soutěž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

Otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

JUDr. Michal Petr, Ph.D.

Místopředseda Úřadu

Pověřený řízením

Sekce hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

 

Mgr. Tomáš Beránek,

Advokátní společnost Pánek, Beránek, Melichar, v.o.s.

Fritzova 2, Jihlava, PSČ 586 01

 

PERSPEKTA, spol. s.r.o.,

Galandauerova 2597/16

Brno, PSČ 612 00

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy